Sally Williams

Tohle léto bylo vážně skvělé. Slunce jako vždy vydatně hřálo a vítr se proháněl mezi listy stromů. Počasí bylo perfektní. Bylo to léto, na které Sally nikdy nezapomene...Sally byla osmiletá dívka, měla dlouhé kudrnaté vlasy a jasně zelené oči. Byla velice skromná, veselá a dělala vždycky to, co jí bylo přikázáno. Její rodiče ji milovali, nic lepšího si v životě nemohli přát.Sally si zrovna hrála s dětmi venku. Hráli si s panenkama a jejich domečkama. Matka Sally sledovala z okna domu. Otřela si mokré ruce do zástěry a zavolala:"Sally, už je čas k jídlu!"Sally se na ni podívala a s úsměvem jí odpověděla: "Dobře mami!"Sally seděla vzrušeně u stolu. Matka jí udělala chleba s máslem a pomerančový džus."Děkuji, mami," poděkovala."Není za co."Sally začala jíst, zatímco matka s úsměvem seděla vedle ní."Tvůj strejda přijede na návštěvu, říkala to babička." Sally se usmála s plnou pusou drobků."Strejda Johnny?" zopakovala s plnou pusou jídla. Matka se zasmála a přikývla."Ano, přijede na pomoc tátovi s jeho práci. Možná bychom mohli jít na veletrh společně."Sally rychle dojedla jídlo co měla na talíři. "Jennifer a Sára taky?" zeptala se zvídavě. Matka se zamyslela."Záleží na tom, co řeknou jejich rodiče. Pokud jim to povolí tak ano."Sally se usmála a šla ven zpět za kamarádama. Tohle léto bude úžasné!Strýc Johnny přijel k domu jeho bratra. Zaparkoval svoje auto, protáhl se a unaveně vydechl."Strýčku Johnny!" Sally mu skočila do náručí a dala mu pusu na tvář."Hej, Sally, jak se máš?" zeptal se po chvilce objímání. Usmála se a podívala se na své přátele co s ním přijeli. Sarah a Jennifer."Musíme mámě říct, že jste tady.""Tak dobře," řekl strýc Johnny, položil Sally na zem a šel za ní do domu."Ahoj, Marie, jsem doma!""Mami, je tady!"Máma vyběhla z kuchyně a usmála se na Johnnyho."Ahoj, Johnny. Myslela jsem si, že už nepřijedeš.""Samozřejmě že jsem přijel. Proč si myslím, že bych nepřijel?" říkal se smíchem a objal jí.Sally běžela ke dveřím. Oznámila, že jde ven, aby si šla hrát s kamarády."Vrať se do tmy!" zavolala na ni matka."Ano, mami!" odpověděla a odešla.Po jídle Sallyin otec došel domů, šťastný že vidí svého bratra doma. Objali se a podali si ruku."Rád tě zase vidím, jak se máš?" zeptal se svého bratra, když na stůl nosila jeho žena. Pokrčil rameny."Jen jsem se chtěl rozloučit s Karen...""Oh, to je hrozné. To je mi líto..."Johnny se smutně usmál."Ne to je v pohodě. Jsem v pořádku. Můžu jít kamkoliv a nemusí mě někdo vždycky kontrolovat kde jsem a co dělám." Oba muži se zasmáli."Marie, je to výborné!""Díky, jsem ráda, že vám to chutná," uculila se."Je to vynikající, mami," řekla Sally.Matka začala uklízet nádobí, a Sally začala znovu a znovu zívat. Promnula si oči rukama."Je čas jít spát, zlatíčko. Jsi unavená."Sally přikývla a vyskočila ze židle. Dala svůj talíř do dřezu, matka chtěla vzít Sally do náruče aby jí dala do postele, ale Johnny ji zarazil a zasmál se."Vezmu si ji na starost.""Díky, Johnny," usmála se.Kývl na ni. Pak následoval Sally do jejího pokoje. Johnny za sebou zavřel dveře a usmál se na nepořádek v pokoji."Potřebuješ pomoct?" zeptal se Sally. Přikývla."Dobře, podíváme se, co tu máme..." Johnny začal hledat nějaké pyžamo."Co tohle s jahodama? Budeš mít voňavé sny," přivoněl si k pyžamu.Sally se zasmála, ale zavrtěla hlavou. Tohle nechtěla. Strýček ho teda vrátil a vytáhl pyžamo s jednorožcem."Když si oblečeš tohle, staneš se princeznou."Sally se rozzářily oči nadšením. Položila si to pyžamo na postel a začala si svlékat košilku. Unaveně se usmál."Jsi unavená... Nepotřebuješ pomoct?" zeptal se jí strýc."Tak jo," pokývala Sally hlavou. Znovu se usmál a pomohl jí sundat kalhoty. Začal Sally lechtat na břiše a ona se začala smát. Nakonec jí oblékl do jiných kalhot a navlékl jí košilku."Budeme si chvilku hrát, Sally," usmál se na Sally zvláštním úsměvem, který ji znejistil."Budeš mlčet jako ryba, je ti to jasné?" zamračil se na ni. Sally vyděšeně kývla hlavou. Začal jí svlékat košilku a hladil jí po těle, když se najednou otevřely dveře. Byla to Sallyina matka."Jste připraveni jít na kutě?"Johnny se na ní otočil a dělal jakoby nic..."Jdu jí uložit. Je všechno v pořádku?"Podíval se na Marii a zakýval hlavou."Samozřejmě že je vše v pořádku," řekl."Dobrou noc, maličká.""Dobrou, mami."Matka Sally pohladila po hlavě a políbila jí na čelo.Johnny se zasmál, zhasnul světlo a opatrně zavřel dveře. Sally se na něj podívala s chladným falešným úsměvem.Postupem času si Marie všimla, že se Sally není něco v pořádku. Už se skoro neusmívala a už z ní nevyzařovalo to štěstí jako předtím...Matka si ji vzala na chvíli stranou. Sally se na ni zmateně podívala."Zlato, jsi v pořádku?" kleknula si před ni matka a podívala se jí do očí.Sally začala popotahovat."Sally?""Mami, já... To nechci říct... Nemůžu.""Zlatíčko, co máš na srdci?""Já to nesmím říct... Ale... On si nechtěl hrát... On se mě dotýkal..." vrhnula se matce okolo krku a začala plakat. Marie se zamračila a nězně ji pohladila po vlasech."To je v pořádku, maminka je tady. Byla to jen noční můra, pouhá noční můra..." utěšovala ji. "To je v pořádku, neboj se..." podívala se na Sally a dala jí pusu na čelo. "Teď se jdi umýt, nechceš si přece hrát s kamarádama se špinavým obličejem." Sally se zasmála a běžela do koupelny.Johnny a jeho bratr tvrdě pracovali na dvorku. Sallyin otec Frank uviděl v dálce svoji dcerku a usmál se na ní. Sally na něj zamávala. Johnny později po práci šel dovnitř do domu a zaslechl rozhovor Franka s manželkou."Co se Sally stalo?""Měla noční můru, říkala: On se mě dotýkal...""A kdo on?""Já nevím, Franku... Ale byla to jenom noční můra."Johnny se rozčílil tak, že až zaťal pěsti. Snažil se rychle zklidnit. Nasadil úsměv a vešel klidně do místnosti."Oh, jak jsem vás vyrušil?" zeptal se. Oba dva zavrtěli hlavou."Jdu do obchodu, budeš něco potřebovat, Marie?" zeptal se s velice optimistickým hlasem. Usmála se a podívala se do kuchyně."Ano, můžeš mi přivézt nějaké vejce, mléko, chleba a džus?"Johnny přikývl. Než odešel, tak se zastavil."Vezmu s sebou Sally, jestli bude chtít..." usmál se.Marie mu úsměv opětovala a kývla hlavou."Děkuju, Johnny."Znovu přikývl a vyšel z domu, s klíčema v ruce.Uviděl Sally jak si hraje s kamarádkama před domem."Pojď, Sally. Jedeme nakupovat," zavolal ji ke svému autu.Sally chvíli stála a přemýšlela, až se nakonec vydala za ním."Budu hned zpátky. Prosím dejte pozor na Marcipána a Lily!" zavolala na kamarádky a ukázala na svoje dva plyšové medvídky. Jennifer a Sára přikývly. Sally šla neochotně k autu a vlezla si na sedadlo spolujezdce."Ví maminka, že jedu s tebou?" zeptala se Sally Johnnyho. Ten přikývnul. Nastartoval auto a vyjel s autem na silnici."Ano, chce aby jsme koupili v obchodě nějaké věci..." usmál se na dívku, která mu nesměle oplatila úsměv a nervózně sledovala krajinu, která se míhala za oknem."Strýčku Johnny, přejeli jsme ten obchod," napomenula ho Sally. Ten jí neodpovídal, a jenom s úsměvem na tváři jel s autem dál. Sally sledovala obchod, jak se zmenšuje a zmenšuje až ho vůbec nevidí. Uvědomila si, že nejeli do obchodu. Strýčkovo auto zaparkovalo v parku.Byla neděle, ale nikdo tam nebyl. Sally začala být neklidná. Zrychloval se jí dech. Johnny vypnul motor a obrátil se na Sally s rozhněvaným obličejem."Řekl jsem ti, abys to nikomu neříkala! Je to tak?!" zeptal se. Sally zavrtěla hlavou. "Přesně tak, Sally, neměla jsi to nikomu říkat..." Vytáhl Sally z auta, nedbal na její sténání a prosby."Řekl jsi, že si budeme jen hrát," fňukala."Lhal jsem..." řekl a zatlačil ji k zemi.Ignoroval dívčin řev a sundal si pásek. "Budeš potrestána za porušení slibu."Mladý pár našel v devět hodin v komunitě parku tělo osmileté Sally Williamsové."Ksakru, zapomněl jsem zavřít dveře." Vstal jsem z pohodlné vyhřáté postele. Šel jsem po místnosti a zavřel za sebou dveře. Než jsem stačil znova usnout, zaslechnul jsem nějaký zvuk... Žeby pláč? Znělo to jako dítě. Vylezl jsem z postele znovu, šel jsem ke dveřím a otevřel jsem. Pláč šel zezdola. Šel jsem tmou až ke konci chodby. Poté, co jsem došel až na úplný konec, jsem zůstal stát jako opařený. U okna seděla holčička. Obličej jí ozařovalo měsíční světlo. Sehnul jsem se k ní. Jak se dostala do mého domu? Oknem? Nebo jsem zapomněl zavřít vrata od garáže?"Kdo jsi? Jak jsi se dostala do mého domu?"Najednou přestala plakat. Dívce se třásly ruce a po obličeji jí stékaly krvavé slzy. Sraženina krve v jejích hnědých vlasech... Zašpiněné šatičky... Jasně zelené oči kterými se mě dívala přímo do duše..."Tohle je můj dům," zachraptěla.Její tělo udělalo zvláštní pohyb. Vstala a obrátila se ke mně. Její nohy byla špinavé od bahna a otrhaný kraj jejích šatiček odkrýval zkrvavená kolena.Na přední straně šatiček bylo nití vyšité její jméno. SALLY. Zvedla zkrvavenou ruku."Chceš si se mnou hrát?"